Miroslav

Focení mi učarovalo už na škole. Už jako dítě jsem na školních exkurzích nafotil mnohonásobně víc snímků, než všichni moji spolužáci. Zatímco ostatním stačil jeden film, já jich dokázal za jeden výlet úspěšně spotřebovat klidně i pět. Mé umělecké nadání však zůstalo v té době rodiči nepochopeno. Kinofilmy totiž nebyly úplně levnou záležitostí a rodiče si zřejmě dokázali představit i lepší využití peněz. K významnému rozvoji mých fotografických dovedností přispělo pak to, že jsem si k sobě na střední našel parťáka, se kterým jsme se předháněli nejen v kvalitě pořízených fotek, ale taky v tom, kdo jako první vyfotí nahou dívku. Prohrál jsem, ale motivace to byla velká. Na vysoké jsem si potom místo skript pořídil lepší foťák, což předznamenalo směr mojí budoucí kariéry. A z nevinného koníčku se postupně stávalo profesionální vyžití. Nejraději fotím přirozené portréty, zajímavé emotivní okamžiky, vyhledávám nevšední úhly pohledu a nezvyklé detaily. Mám rád čistotu a světlost fotografií, potrpím si na jejich technickou kvalitu.

Lucie

Sama se nerada fotím, a proto jsem přirozeným procesem přirostla k foťáku spíše z té druhé strany, ze strany hledáčku. Když jsem si potom vzala za muže nadšeného fotografa, nebylo již jiné cesty než se k jeho zálibě naplno připojit. Jinak bych se totiž na našich výletech musela zákonitě stát modelkou pro jeho nápady, nebo bych jen nečině přihlížela a čekala při tom zdlouhavém procesu zachycování dokonalého okamžiku. Když jsem pak svému muži pomáhala jako asistentka na svatbách, kde jsem samozřejmě i doplňkově fotila, jednoho dne mě napadlo, že zkusím ze svatby udělat videoklip. A to mě naprosto nadchlo. Chtěla jsem do videa dostat tu atmosféru nejdříve plnou očekávání, potom radosti, často i dojetí, a nakonec i večerní uvolněnou zábavu. Baví mě spojení dojemných i veselých okamžiků s hudbou, která dodává videu oproti fotkám úplně nový rozměr. Důležitá je pro mě umělecká stránka, perfektně padnoucí propojení obrazu s hudbou a vylaďování videa k dokonalosti.

Martina

Už jako malá holka jsem ráda pozorovala maminku v koupelně, když se líčila, a těšila se, až budu velká, abych se mohla také líčit. Asi jako většina žen jsem nebyla spokojená sama se sebou a měla potřebu se zkrášlovat, abych se i uvnitř sebe cítila dobře. Svému koníčku jsem naprosto propadla po škole, kdy jsem většinu svých peněz utrácela za kosmetiku. Získávala jsem vlastní zkušenosti s nejrůznějšími produkty různých značek i kvalit. Po krátkém čase jsem zjistila, že chci v této oblasti vědět víc, proto jsem absolvovala několik kurzů v Surface make-up school. Od té doby se podílím na plesových a svatebních přípravách. Jsem moc ráda, že Vám můžu ukázat, jak zvenku rozzářit vnitřek. Nezáleží na věku, výšce či váze, protože každá jsme výjimečná a krásná. A mou milou povinností je Vám to ukázat.